Sen pro vránu; 03a

6. ledna 2010 v 23:00 |  Sen pro Vránu
Viky se posadil na židli a unaveně si odepínal z nohou boty, které ho posledních několik minut až nesnesitelně tlačily, takže téměř nedokázal stát ve výtahu.

Michaelovi o tom samozřejmě nic neřekl. Položil boty vedle sebe a nohy nechal se uklidnit na chladné podlaze, která byla neuvěřitelně příjemná. Z krku si sundal šátek a pohrával si s ním. Měl přivřené oči a jen čekal, kdy po něm Michael bude něco chtít. Od toho tu také byl.
Michael, který byl podezřele dlouho v koupelně, z ní konečně vyšel. Na tváři měl lehký a ne příliš nucený úsměv. Sklonil se k Vikymu a vzal ho do náruče. "Něco pro tebe mám," zašeptal mu do ouška, které následně olízl, když ho nesl k vykachlíčkované místnosti.
Prostitut mu zcela automaticky obtočil ruce kolem krku a vzhlédl na něj. Nechápal, co to dělá. Chtěl se zeptat "co?", ale ta otázka mu připadala hloupá a nevěděl, jak ji zformulovat, když to bylo k jeho zákazníkovi. Byl zmatený, jako poslední dny téměř pořád z toho, jak se k němu Michael choval. Byl tolik jiný než ostatní jeho zákazníci, že skutečně nevěděl, co ho k tomu vede.
Michael postavil chlapce na podlahu luxusně vypadající koupelny, které vévodila obrovská vana - nyní naplněná příjemně teplou vodou. Pára z ní zaplňovala a ohřívala celý prostor. Michaelovi hbité prstíčky se začaly věnovat šněrování korzetu.
"Překrásně voní," přivřel oči světlovlasý a zhluboka se nadechl. Nevěděl, zda může Michaelovi pomoc se svým vysvlékáním, takže jen omámeně stál. Říkal, že je ta koupel pro něj? Pokud ano, tak musí... "Děkuji," usmál se a skutečně byl vděčný, přestože si byl jist, že v ní sám nebude.
Muž jen pokrčil rameny."Je to dostačující tvým představám, nebo tomu něco chybí?" zeptal se velice tiše, když odkládal korzet na pračku. Prsty velice jemně uchopil lem jeho košilky a začal ji svlékat.
Prostitut zvedl ruce, aby to bylo jednoduší, přičemž se na Michaela vděčně podíval. Nechtěl se ho zeptat, a přesto mu přes rty přesto otázka prošla: "Proč to děláte?" Věděl, že na ni nejspíše bude těžké odpovědět, ale jeho to skutečně zajímalo. Neptal se jen na tuhle voňavou lázeň, kterou mu připravil, ale na všechno něžné, co mu kdy daroval.
"Vadí ti to?" přestal ho svlékat a trošku se od něj oddálil.
Chlapec ihned zakroutil hlavou, jakoby se bál, že ho tím nějak zranil. "Nevadí, právě naopak..." a to je ten problém - avšak to již nedořekl. Nebyl na toto chování zvyklý a mátlo ho, proto chtěl alespoň pochopit důvod k němu. A když ne pochopit, tak o něm alespoň vědět, znát ho.
Michael přikývl a položil chlapci dlaně na bok, jen kousek pod jeho modřiny. Sklonil se k němu. "Chtěl bys, abych byl jako oni?" zašeptal a otřel se o jeho tvář rty. "Abych tě hodil na postel a vzal si od tebe to, co nabízíš? Tvoje tělo? Násilně a brutálně?" stále udržoval hlas v šepotu.
Světlovlasému až nyní došlo, jak moc pochybil, když vyslovil tu jedinou otázku. Zdálo se mu, že Michael by byl mnohem nebezpečnější, než kdokoliv z těch, kteří ho již měli. Musel si přiznat, že se ho najednou bojí. Zakroutil hlavou. "Nechtěl," špitl. I přestože byl v tomto světě plném zla tak dlouho, stále dokázal udělat zásadní chyby a neodhadnou správně lidi.
"Ani já nic takového nechci," dovolil si Michael mírný úsměv. Políbil chlapce na ouško, chvilku si s ním hrál, než sklouzl na jeho krk. "Snažím se dávat ti na výběr, nebrat si nic, co mi ty dobrovolně nechceš dát. Je to špatně?" zeptal se, když si klekal na kolena, aby se mohl polibky zaobírat jemnou kůží Vikyho bříška.
"Ne, jen..." znovu si neodpustil nepatrný odpor, byl nepoučitelný, "jen je to pro mne zvláštní. Nesetkávám se s tím." Doufal, že správně vyjádřil svou myšlenku. Na Michaelově chování mu nic nevadilo, ale přesto z něj byl nesvůj, protože na to nebyl zvyklý.
"Známe se dlouho, Viky. Myslíš, že bych ti byl schopen ublížit?" zašeptal Michael něžně a sednul si na podlahu, aby tak z chlapce mohl svlékat silonky. Když se mu to podařilo, odhodil je na zem, kamsi, nezajímal se o to a začal polibky pokrývat Vikyho nožky. Tam, kde se jim nemohl věnovat rty, hladil je rukou.
"Myslím," stál a jen sem tam mu pomohl, když bylo například potřeba jednu nohu zvednout, aby mu mohl svléct silonky, "že ne." Neřekl to příliš jistě, avšak to byl již zvyk. Nikdy nikomu nesměl příliš věřit, protože ho pak ten dotyční musel zklamat. Znovu spokojeně přivřel oči a sledoval Michaela jak se s ním mazlí. Copak by mu tohle mohlo být nepříjemné?
Michael se něžně usmál, když se polibky dostal až k dolnímu lemu sukně. "Budu ti to muset svléci," zastřeným hlasem. "A pak tě zmočit v té horké vaně, co je tu vedle nás," jeho hlas zněl pobaveně. Prsty začal popotahovat a okraj sukně a stahoval ji tak dolů. Za okamžik spadla na zem.
Prostitut z ní vystoupil a chodidlem ji odsunul o kousek dál, aby zůstával i nadále na stejném místě. Podíval se na vanu, která byla plná zajisté příjemné pěny a tak překrásně voněla. Okouzlovala ho."Je to podle mého narozeninového přání?" zeptal se ještě.
"A jen tvoje, pokud nebudeš chtít společnost," poté se troch lítostivě podíval na své oblečení. "Pokud bys ji chtěl, musel bych si to vysvléci… nebo bys musel ty…" pokýval hlavou.
Chlapec se vděčně usmál. Nikdy mu nikdo nevyplnil jeho narozeninové přání, sice to bylo dětinské, ale jeho to zcela dostalo na kolena. V očích měl slzy, jak byl dojat tou hloupou maličkostí, která pro něj znamenala tolik. Nejspíše byl skutečně ještě dítě, i když tak dlouho si již vydělával tělem. Klekl si za Michaelem na zem a objal ho. Nebyl si jistý, proč to dělá. Políbil ho na tvář a zašeptal: "Skutečně moc děkuji."
Položil jednu dlaň na chlapcova záda. "Jen taková maličkost. Máš raději huňaté nebo látkové župánky? Pokud se rozhodneš pro huňaté, můžeš si vybrat z modré, fialové nebo černé barvy. V případě látkového je to jen bílá," vtiskl mu polibek do vlasů. "Ach a abych nezapomněl, dal jsem ti skořicovou vůni do vody a kdyby sis chtěl pustit hudbu někde tu bude zahrabanej přehrávač a CDčka."
Viky se usmál. "Můžete tu zůstat se mnou," zašeptal. Michaelova přítomnost mu nebyla nepříjemná. Ale věděl, že i kdyby byla, tak si nemá právo diktovat, že tu s ním nebude. Byli v jeho domě a on mu platil za jeho přítomnost, takže si nemohl vymýšlet něco o samotě.
"Jen, pokud si to ty přeješ," dával mu na vybranou ještě jednou. Chtěl mu dokázat, že jemu to opravdu nebude vadit, pokud tu bude chtít zůstat sám. Políbil ho na ouško. "Víš, co bych udělal jako první, kdybychom byli nuceni zůstat spolu o samotě nějaký čas?" šeptl. "Naučil bych tě tykat mi."
Prostitut nevěděl, co bu mu na to měl říct. Nemohl mu tykat, protože to byl jeho zákazník. Udržoval si vykáním od něj odstup a bylo mu to mnohem příjemnější, než kdyby mu tykal. Trochu se od něj vzdálil, aby ho mlčky mohl začít svlékat a tím souhlasil, že ho tu chce mít. Alespoň nebude přemýšlet nad tím, že na něj někdo čeká, než se vykoupe. Byl mu vděčný jen za tu možnost být sám, nepotřeboval to vyplnit.
Zatímco ho chlapec svlékal, věnoval se Michael kůži jeho krku a ramen. Pokrýval ji horkými polibky, pohrával si s ní jazykem nebo stiskával mezi zuby. Avšak ne moc - nedokázal by ublížit té nádherné víle, kterou měl v náručí. Najednou, a rozhodně to nebylo poprvé, měl touhu mít ho jenom pro sebe. Aby se o něj s nikým nemusel dělit. Toužil patřit mu.
Chlapec odhalil jeho hruď a oblečení, co ji dříve zakrývalo nechal na zemi, i když ho byla věčná škoda, aby se zde jen tak válelo. Potřeboval, aby Michael vztah, aby mu mohl stáhnout i kalhoty. Rozepnul mu zatím zip a knoflík.
Michaele pousmál a vzal chlapcovi dlaně do svých. Tím, že se postavil tak vytáhl na nohy i Vikyho.
Světlovlasý mu tedy stáhl kalhoty i se spodním prádlem a nechal je klesnout na zem. Oba již byli nazí. Chlapec si z vlasů ještě odepnul sponu a nechal své delší vlasy, aby se rozlily po jeho ramenou. Už se těšil do koupele.
Michael se pousmál a vstoupil do vany, kde se posadil. Poté natáhl ke chlapci ruku, snad aby mu pomohl vstoupit dovnitř. Voda byla stále ještě teplá a nádherně voněla. Miloval tuhle vůni a doufal, že Vikymu se bude také líbit.
Viky přijal jeho pomoc a také si vlezl do vany. Chvíli si zvykal, než si sedl. Spokojeně zamručel a přivřel oči. Tohle byla přesně ta věc, kterou potřeboval - překrásně vonící a hřejivá lázeň. Opřel se dozadu o vanu a skoro celý se ponořil pod vodu. Byl tak drobný, že by se do této obří vany vlezl několikrát.
"Chceš umýt?" nabídl mu blonďák a natáhl se pro měkce vypadající houbu.
Chlapec pouze kývl. Pokud ho Michael chce umýt, tak mu nebude bránit. Jemu to může být jen příjemné.
Michael se pousmál na dal na žínku trochu sprchového gelu - taktéž se skořicovou vůní. Vetřel ji do žínky a vytvořil tak pěnu. Teprve poté se jí dotknul chlapcovi kůže. Trochu se k Vikymu přiblížil, aby ho mohl pečlivě umýt. Rozhodl se, že začne s chlapcovou paží, kterou vytáhl z vody. Nejdříve si chvilku pohrával s jeho prsty rty.
Prostitut ho z pod přivřených víček sledoval a nijak mu v tom nebránil. Najednou si připadal jako křehká panenka, kterou její majitel opečovává. Hraje si sní a ona nemá právo mu vzdorovat, ale ani kdyby měla, tak by to nedělala. Protože ta hra je až příliš příjemná.
Vtiskl mu polibek do dlaně, na tu jemnou kůži, a začal jeho ručku umývat. Přejížděl po ní krouživými pohyby a nechával kůži provonět, vtíral do ní veškerou vůni, avšak každý jeho pohyb byl jemný, jako by se snad bál, že Vikyho pro zatlačení zraní. A to si muž nepřál.
Chlapec zvrátil hlavu dozadu a zavřel oči. Možná by měl nějak spolupracovat, avšak vůbec se mu nechtěla. Tahle teplá voda z něj dostávala veškerá předsevzetí a zásady. Bylo mu ukradené, co by jako prostitut měl a co ne. Jistým způsobem zapomínal, že jím je. Alespoň na tento okamžik si to mohl dovolit.
Přesunul se žínkou na chlapcovo rameno, které však předtím poctil několika motýlími polibky. Zatímco líbal chlapcův krk, žínkou mu pečlivě umýval ramena i druhou ruku.
Naklonil hlavu na stranu, aby mu uvolnil místo a jemně zasténal. Nechal pootevřené rty, protože si byl jistý, že za okamžik budou patřit polibky i jim. Možná v to i doufal. Cítil se skutečně dobře, nepamatoval si chvíli, kdy by mu bylo líp za posledních několik let.
Polibky začal pokrývat linii chlapcovi čelisti, postupoval nahoru k oušku, kterému jich také pár věnoval, a zpátky až k jeho bradě. Neopomínal být pozorný k jeho tělu tím, že po jeho kráse přejížděl žínkou. Celá místnost nádherně voněla po skořici.
Prostitut se trochu natáhl a svými rty vyhledal ty jeho. Jen po nich jemně přejel a čekal, zda se Michael do polibku také zapojí. Kdyby se mu o tom chtělo přemýšlet, tak by nikdy nic takového ze svého postavení nemohl udělat. Ale takto to bylo jen, protože to chtěl.
Michael zavřel oči a nechal se chvilku od chlapce líbat. Nakonec do polibku nechal proniknout svou vášeň, kterou ale krotil. Chtěl být k Vikymu co nejněžnější.
Obtočil mu ruce kolem krku a přitáhl si ho k sobě. Roztáhl nohy, aby udělal muži více místa. Přenechal veškerou iniciativu svému zákazníkovi a jen mu jemně odpovídal. Stále měl zavřené oči a do konce koupele je snad neplánoval otevřít. Cítil, jak je celé jeho tělo uvolněné a prohřáté, třebaže v teplé vodě byl jen chvíli.
Michael mu podložil záda paží a přitáhl si ho k sobě, aby mu mohl umýt i je. Nepřerušoval polibek, jen ale čas od času trochu oddálil, aby se Viky mohl nadechnout.
Tiskl si ho k pevně k sobě, jako by měl strach, že ho ztratí. Avšak ten nebyl oprávněný, když si uvědomil, čím chlapec je. Nepatřil mu.
Viky si ho přitahoval k sobě a prsty vjížděl do jeho nyní již vlhkých vlasů. Přistihl se, že nechce, aby tohle skončilo. Odmítá se z téhle náruče někdy dostat a znovu se vrhnout do tvrdé reality své práce. Michael pro něj byl jako droga - tak neuvěřitelně příjemný zážitek v rámci jeho práce, že když o něj přijde, bude vše ještě horší. Každý zákazník odpornější a svět šedý jako bouřkový mrak.
Poslepu odložil žínku a nahmatal šampon. Musel chlapce pustit a spoléhat se na to, že se sám udrží - avšak jen na malý okamžik. Za chviličku si ho již k sobě znovu tisknul a vtíral mu šampon do hebounkých vlásků, které mu předtím namočil.
Prostitut spokojeně zamručel. Měl dojem, že se o něj takhle nestarala ani jeho vlastní matka, když byl malé dítě. Bylo jí jedno, co s ním je. Nikdy ho nechtěla.
Masíroval pokožku Vikyho hlavy a jemně mu tak umýval vlasy. Už teď chlapec nádherně voněl! Cítil to z jeho kůže.. jak byla hebounká, když se o něj otírala!
Chlapec si nebyl vůbec jistý, jak dlouho již v té vodě jsou, avšak ona stále zůstávala nádherně teplá. Zdálo se mu to jako chvíle, ale když si matně vybavoval kolik péče mu muž věnoval, byl si jistý, že to zase tak krátká doba nebyla. Nikam nespěchal, rozhodně se mu nechtělo vrátit do jeho odporného chladného bytu, kde jen přečká, než půjde znovu na deštivou ulici.
Ještě chvilku se věnoval jeho vláskům, než se natáhl pro sprchovou hadici a mírným, teplým proudem vody, vymyl veškerý šampon z Vikyho vlasů. Musel se proto vzdát jeho rtů a zaklonit mu hlavu. Tentokrát ho nelíbal, nechtěl, aby pro jeho nepozornost vtekl Vikymu šampon do očí.
Prostitut přemýšlel, jak mu tuhle starost oplatí. Samozřejmě, že si Michael mohl říct o cokoliv, avšak možná by měl i samotný Viky projevit touhu, se mu odvděčit. Vůbec nic ho ovšem nenapadalo, měl neuvěřitelně svázané ruce, když si připouštěl, že jako zákazník a prostitut si nejsou rovni.
Pohladil ho po mokrých vlasech a přitáhl si ho k sobě. Opřel se o okraj vany a chlapce si stáhl na sebe. Znovu vzal do ruky žínku, avšak nyní už jen nedbale přejížděl po Vikyho zádech.
Chlapec otevřel oči a podíval se na Michaela, zda po něm teď něco bude chtít. Přestože tuhle práci dělal již tak dlouho, tak si stále nebyl jistý, co po něm právě tenhle muž chce. Vymykal se všem jeho zákazníkům a vyplnit jeho přání bylo mnohem složitější, než se mohlo zdát.
"Copak?" zašeptal Michael a pohladil chlapce po tváři.
Viky se na něj bezradně podíval. "Mám...?" zeptal se pouze. Nevěděl, jak zformulovat otázku, zda má teď udělat něco on na oplátku. Protože si byl jistý, že cokoliv by mohl říct by zkazilo atmosféru, která kolem nich byla. Zase by jim navrátila předepsané pozice - prostitut a zákazník; a pak by již zajisté musel splnit svou úlohu - vyspat se s ním. I když je možnost, že to Michael teď nechce.
"Nedělej nic, co nechceš," pousmál se Michael a sklouzl po okraji vany do vody. Trvalo jen chvilku, než se se zakloněnou hlavou vynořil.
Chlapec se na něj usmál. I když mu tohle nedávalo stejně příliš výběru, protože pokud nic neudělá, tak by si to Michael mohl vyložit negativně. Přesto nějaké intenzivnější intimnosti ještě na chvíli odložil. Opláchl si obličej, aby si mohl umýt to nepatrné nalíčení, co ještě od večeře měl.
Michael ho pozoroval. Každý chlapcův pohyb ho fascinoval.
Umyl si pečlivě obličej, tak by na něm nezbylo nic z předešlého namalování. Měl sice velice jemnou a krásnou tvář, přesto se z ní daly vyčíst chlapecké rysy. Hlavně teď, když byla čistá a prostá, mohla ukázat svou skutečnou krásu a ta byla dílem i chlapecká. Mladá a zdálo se, že i nezkušená, přes jeho povolání. Skoro dětsky se usmál. Působil překrásně nevinně a snad by byla největší škoda, kdyby ho o tu nevinnost někdo připravil.
Natáhl k němu ruku a přejel palcem po Vikyho rtech. Od vody byly měkké vláčné. Hebčí, než když byli suché. Líbilo se mu to. Toužil se do nich vpít a znovu a znovu. Vzít si je.
Prostitut se přesunul blíž k němu. Sedl si na jeho nohy a uhnízdil se v bezprostřední blízkosti jeho klínu. Sčesal neposedné prameny mužových vlasů dozadu, aby jim nevadily. Poté se sklonil a políbil ho na rty, napřed po nich ovšem přejel jazykem.
Michael se do polibku usmál a dlaně položil prostitutovi na úzké boky. Přejížděl po nich tam a zpátky avšak nenutil chlapce se pohybovat - nebylo proč. Zamířil výš na jeho záda a prstíky na ně kreslil různé obrazce.
Viky propletl prsty s mužovými vlasy a na zátylku mu je uhlazoval, čímž mu také jemně masíroval krk.
Muž se zatím pokoušel probojovávat do Vikyho rtů jazykem, aby je mohl plenit a brát si je snad tak, jak po nich toužil. Aby mě na okamžik pocit, že patří jen jemu. Avšak bylo jen na chlapci, jestli mu to dovolí.
Prostitut pootevřel ústa. I kdyby nechtěl, tak tohle byla jeho odměna. Musel mu dát ze sebe vše, protože všechno dobré musí být draze zaplaceno. Veškerý odpočinek odpracován. Dávno na toto pravidlo přišel.
Vklouzl do nich a vášnivě chlapce začal líbat. Tiskl ho k sobě dlaněmi a škádlil Vikyho jazyk.
Světlovlasý mu jemně zasténal do polibku a stále uhlazoval vlasy na zátylku. Byl na něj přitisknutý svým drobným heboučkým tělem a nepatrně se o něj otíral. Snažil se mu odpovídat přesně tak, jak to muž chtěl. Ani ne moc silně, ale přesto projevovat zájem o polibek.
Jednou dlaní zajel pod vodu a přejížděl jí po Vikyho stehnech, cítil, že voda začíná stydnout a chtěl chlapce ohřát. Možná by již měli vylézt, avšak on to chlapci nechtěl brát.
"Půjdeme?" zašeptal do polibku a doufal, že si to může dovolit. Zatím mu bylo ještě příjemně teplo, ale byli tu již dlouho. Jakoby vycítil mužovy myšlenky.
"Pokud si to přeješ," zašeptal Michael a kývl. "Ale stále jsme nevyřešili ten župan…"
"Černý," usmál se.
Vtiskl mu polibek na čelo. "Počkej, než ti ho donesu, ano?" on sám se nejraději balil do fialového.
Chlapec pouze kývl a přesunul se na druhou stranu vany, aby mu nepřekážel, když bude vylézat ven. Spokojeně se rozvalil, jako by zde byl doma a pozoroval, jak se Michael zvedá. Prohlížel si jeho tělo. Takový druh mužů se mu líbil, jak by také ne, že? U něj si mohl říct, že je krásný. Avšak u ostatních svých zákazníků to raději ani nesoudil.
Vylezl z vany obřích rozměrů a natáhl se po ručníku, který si omotal kolem beder. Ne, že by se styděl, ale byl to zvyk ještě z domova. Zamířil ke skříním s oblečením, které měl v ložnici a vytáhl z nich dva župany. Tmavě fialový pro sebe a černý pro Vikyho. Svůj přes sebe ihned přehodil. Když se vrátil do koupelny, Viky byl stále ve vodě, oči měl zavřené. Byl nádherný.
Jakmile uslyšel, že Michael vešel do pokoje, otevřel oči a protáhl se. Nebyl unavený, jen příjemně uvolněný. Narovnal se nejdříve v sedu, a pak se postavil. Svoje drobné tělo tak vystavil obdivu. Jedinou vadou na jeho světlé kůži byly podlitiny, co měl na bocích, avšak ty byly dosti viditelné.
Odložil chlapcův župan na pračku a vzal Vikyho do náruče, aby ho mohl postavit na zem. Pak se natáhl pro černý župan a pomohl chlapci si ho obléci. Byl mu trošku delší, ale to vůbec nevadilo.
Viky se do něj zachumlal. "Děkuji," usmál se. Věděl, co teď bude následovat. Splní svou pracovní povinnost a půjde domů. Přemýšlel, zda by si mohl vysušit vlasy, i když by mu nejspíše tak či tak stejně znovu navlhly deštěm.
Michael se podíval na hodiny. "Půjdeme spát?" zeptal se. "Nebo už chceš jít domů?"
"Spát?" naklonil hlavu na stranu, jakoby se snažil v mužově mysli vyčíst, jak to myslí.
"Lehnout, zabalit se do peřiny a zavřít oči."
Že mu to stále mohlo připadat tak zvláštní? "A co chcete vy?"
Michael se usmál. "Vypít láhev vodky, ale jelikož zítra musím do práce, je to v kelu…"
Chlapec nevěděl, co by na to měl říct. Takže si jen na tváři vykouzlil dětsky nevinný úsměv, i když sám měl s alkoholem víc než dost zkušeností. Chvíli přemýšlel, než nakonec promluvil. "Zůstanu, pokud vám to nevadí," nechtělo se mu do jeho bytu. Stejně tam na něj nic nečekalo. Možná tak ta láhev vodky, jinak nic...
"Nevadí. Kdyby mi to vadilo, nenabízel bych ti to," pousmál se blondýn a vzal chlapce za ruku. Tvář zabořil do jeho mokrých vlásků. "Nádherně teď voníš."
"Jen díky vám," zašeptal.
"Spíš díky výrobci té pěny, ale to bych ti raději neměl říkat."
Světlovlasý se pobaveně zasmál a díky tomu se jeho tvář rozzářila. Jakoby do šedivých dnů pronikly zlatavé paprsky slunce.
"Měl by ses víc smát," poznamenal Michael a odhrnul chlapci z čela mokré vlasy. "Sluší ti to."
"Kdyby bylo čemu..." poznamenal potichu. Nemohl si dovolit vylívat srdce, protože to žádného zákazníka nezajímalo. Pokud by mu někdo zaplatil, tak on měl sloužit jako vrba - ne naopak.
Michael si chlapce přitáhl do své náruče a vzal ho do ní. Nesl ho k ložnici. "Jsi lechtivý?"
"Nevím, možná trošku," přiznal se.
"Vyznám se ze svých hříchů - toužil jsem vás ulechtat," zašeptal Vikymu do ucha spiklenecky.
Široce se usmál. Jeho sympatie k tomuto muži rostly až příliš rychle a pro něj samotného to bylo velice nebezpečné. Pro jeho povolání bylo nejlepší, když necítil. Žádná radost ani smutek - nemohl si to dovolit, protože jinak by příliš trpěl. A ze všeho nejvíc nemyslitelné bylo, kdyby se zamiloval.
"Avšak za onen hřích bych se musel kát do konce věků a nevím, jestli by mi to šéf dovolil, jelikož mám od něj v kanceláři na stole asi čtyři tlusté stohy papírů. Ach.. kam ten svět spěje? Za chvilku se budeme topit v účtech."
"A já budu jediný, co si účty nevede," ušklíbl se. Proč by se také s tím měl zatěžovat? Žije z toho, co si vydělá a práci se věnuje, až když znovu nemá z čeho žít. Dalo by se říct bohémský život, přesto on si ho skutečně neužíval.
"A za to tě budu oslavovat do konce věků," pousmál se muž a políbil chlapce na nos. Položil ho do heboučkých pokrývek a posadil se vedle něj.
Chlapec vyčkával, co bude dál.
"Budeš chtít pusu na dobrou noc nebo se bez ní obejdeš?" šeptl mu do ouška, když se k němu sklonil.
Viky mu neodpověděl. Přesto se trochu natáhl a políbil ho sám od sebe.
Bez toho, aby přerušil polibek, chlapci položil dlaň na tvář. Chvilku si pohrával s dolním rtem zuby, než ho celý napuchlý pustil, aby mohl Vikyho dál líbat.
Prostitut položil jednu ruku na jeho záda a přitahoval se jí k němu, tou druhou se loktem podpíral. Přesto se na jeho bříšku jemně rýsovaly svaly, jak k němu byl stále natažený.
Michael s ním klesl do pokrývek a položil ho na ně. Nenalehával na něho. Přestože po chlapci toužil, nechtěl po něm sex, pokud Viky nebude chtít. Byl vděčný za jeho společnost. Ten byt byl tak prázdný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama